Noční akce: Loket – Svatošské skály – Loket (Přes kozí hřbety) (10.10.2010)
sestava: Michal, Jindra
Noční akcička v kategorii "klasik". Nic moc nového co do tratě kterou již dobře známe. Zahájili jsme ji jednou desítkou v hospůdce u Gárdnera v Lokti. Tratˇ byla vybrána kvůli hojnosti prvního letošního sněhu.. Cesta byla totiž částečně projetá a prošláplá – měla stopu. A tak se nám šlo nádherně. Taky jsme museli použít sněžné návleky na boty, které nám zajistily relativní komfort. V poslední třetině cesty kus za Svatoškama v kopci stojí oblíbená bouda, kde jsme zahájili picnic. Na ten jsme se těšili od začátku. (Michy)
_______________________________________________________________________
36. ročník studentského pochodu ISŠTE: Nejdek-Přebuz–Kraslice
(6.11.2010)
Sestava: Jindra, Míla, Gabča, Adámek, Jéňa, Romča, Adéla a Tomáš
Konečně zase jedna denní Akcička. Tu pořádá jednou za rok Sokolovská škola ISŠTE pod názvem podzimní studentský pochod. Ten začíná v Nejdku a přes Přebuz se putuje do Kraslic. Ty méně zdatní, starci a děti, startují v Sokolově a autobusem se pohodlně dostanou až na Přebuz. V této skupině jsme jeli i my. Z autobusu jsme se vrhli na občerstvení, které je každoročně připravené, a to gulášek, buřty a teplé tee. To bylo zapotřebí, protože počasí nám moc nepřálo. Byl vítr a dešťové přeháňky. Na Špičáku jsme dali sváču a po té se už rozpršelo pořádně. Naštěstí nás nenechal můj táta dlouho trpět, ženy a děti dostal do Kraslic, kde na nás počkali v suchu a hladem také netrpěli. Já s Mílou jsme obstáli a do cíle dorazili po svých, ale mokrý. Ale i tak to byla pěkná akce. (Jindra)
______________________________________________________________________
noční akce: Stříbrná – Špičák (nejvyšší bod Sokolovska) (16.10.2010)
Sestava: Jindra, Michal.
Toto bola špica. Dojeli jsme na Stříbrnou, tam nechali na návsi auto a vydali jsme se lesní cestičkou na hlavní cestu na Novou Ves nad Kraslicema. Jde o dost velké převýšení a tak jsou pohledy do údolí každou chvilku úchvatnější a úchvatnější i když je tma. Nová Ves je ve výšce přes 900m. Krajina už je naozaj horská a místní chaty byly ponořeny do tmy. Lesní cestou jsme se dostali na rozcestí pod Špičákem, kde jsme se občerstvili v příjemně ledové studánce. Po té se vydali na Špičák, dočetli jsme se, že se nacházíme ve výšce 993 m n.m. a že se jedná o nejvyšší místo na Sokolovsku. Na místě je malá skalka s pěkným výhledem (přes den). Udělali zápis do vrcholové knihy a v místním altánku rozbalili super večeři (klobásky, hermelín, cibule a olivy,…). Nadšení neznalo meze, ale jít jsme museli dál a kromě toho už začalo i přituhovat. Dolů jsme šli přímou cestou přes horní Stříbrnou. Byl pěkný chladný podzim a akce se nám moc a moc líbila.
(Jindra)
___________________________________________________________
noční akce Lobezské údolí - pomník žen- bílá hájenka 2.10.2010.
2.10.2010 Jsme já Michy a Jindra vyrazili na tipický po sudetech pátrající špacírgang. Bylo mrholavé počásko a tak i nálada byla "post – sudetská". Vyrazilli jsme za soumraku, abychom ješte alespoň za šera stihli významný bod trasy, totiž pomník žen, zemřelých při pochodu smrti roku 1945. Auto jsme nechali v Podstrání a vyrazili lobezským údolím kolem dolu Jeroným po zelené k pomníčku, dále po žlutozelené do požárů. Z požárů po modré k bývalé hájence, kde před 10 lety ještě hájenka stála.Z hájenky po zelené kolem letiště do býv. Vranova a po silnici zpět do Podstrání. Akce byla pěkná a debatami se nesla v duchu nedávné, stále doutnající minulosti bývalých sudet. (Michal)
__________________________________________________________
noční akce: Kamenice - Páďa a zpět (25.9.2010)
Sestava: Jindra, Michal.
Tuto akci považuji z unikátek. Jednak šlo o vzpomínkové trasy a návštěvu chaty, která byla kdysi naší základnou a ze které jsme podnikli mnoho výprav a zažili přehršel srandy.
Šlo také o akci, která se celá odehrála v dešti a tudíž v nepromokavém. Mohu konstatovat, že pokud se mi do teď noční akce zamlouvaly, od teď budu vyhledávat jen akce deštivé.
Akci jsme započali na Kamenici. Bohužel hospoda, kterou jsme vždy rádi navštěvovali, byla zavřená, a jak to vypadá asi na věky. A tak jsme zalezli do nově otevřené, která je hned ve vedlejším stavení. Majitel se snad zbláznil, hospoda městského kýč typu se na tato místa nehodí. Fakt škoda té staré. Dali jsme si jedno na cestu a zajedli klobáskou. Po se převlékli do gumy a vydali se vstříc dobrodružstvím. Z Kamenice jsme šli po panelovce směrem na Savanu a rybník nad Vláďovou chatou. Čas, udělal své a my v nočním lese trochu zakufrovali. V těchto končinách jsme nebyli bratru dobrých patnáct let a tak se proplétali hustými lesy, bažinatými loukami. Rybník jsme ale trefili jak zamlada. Po osmé jsme už klepali Vláďovi na dveře. Ten nás uvítal vskutku mile, byl tam i jeho syn Petr a příjemná paní Máša. Večer příjemně utekl a my se ze vzpomínek museli vydat na zpáteční cestu. Po asfaltce na Lobzy a dále k autu na Kamenici.
Souhrnem: nečas, mokré a studené věci a pak teplý čaj a sálající krb, prostě super akce.
(Jindra)
______________________________________________________________
noční akce: Kladská – Popravčí louka - Farská kyselka (11.9.2010)
Tuto akci jsem dělal již z kraje léta s Michalem, trasa se nám moc líbila a tak jsem si to zopákl s Mílou.
Ze sokolova jsme vyrazili poměrně brzo, v půl sedmé. V sedm jsme seděli na Kladské v myslivecké hospodě a dali jedno na cestu. Obešli jsme rybník (jezero?) a mizeli tmou k rozcestí s potokem Rota. Po červené k rozcestí Pod Popravčí loukou a dále k Farské kyselce. Tam vše propuklo, jako hlavní chod se servíroval tlačenkový salám s chlebem, okurkami, pivko a pochopitelně místní minerálka. Pokecali jsme si a vydali se přes Smraďocha zpět stejnou cestou na Kladskou.
Akce se povedla, vejšlápek super i když nám měsíc nesvítil.
(Jindra)
______________________________________________________________
Lodní akce – Ohře 2010 (někdy v červenci)
Konečně jsme se dostali po dlouhé době k vodařině.
Sestava: Bismarck – Jindra a Míla, mini Bismarck – Michal a Oskar.
Ráno jsme vytáhli lodě z garáže (loděnice). Padesátimetrová cesta k vodě byla letos plná nepříjemných nástrah. Prosekávali jsme se kopřivama a jinýma džungloidníma kytkama. Vstup do vody byl však uzavřen náletovými stromky, které tu za dva roky naší lodní nečinnosti narostli. Vysílení smíchem jsme ale nakonec do lodí nasedli a jeli směr Sokolov (kam asi jinam). Popíjeli jsme pivko a tak nám cesta příjemně ubíhala. Na Poříčském splavu jsme dali sváču. Minuli jsme stavbu mostu a vpluli do nádherného údolí řeky Ohře. Kousek za fousatým hadem se nám posádka mini Bismarcku udělala (Michal a Oskar). Přes Loket vše OK, no a v kempu za městem jsme dali čerstvé pívko a další přísun jídla. Vedro bylo příšerný a tak se jelo dál. Trochu jsme se cestou flákali a tak jsme se obě posádky sešli až na Svatoškách, kde opět došlo k osvěžování ducha. Pak už se nám teda moc nechtělo, ale jelo se do Doubí, kde bylo zaparkované auto. Cestou se ovšem posádka velkého Bismarcku (Jindra a Mejla) udělala, došlo asi k podcenění a nezvládnutí situace. Celá akce ovšem skončila úspěchem a domů jsme se vrátili všichni.
Takže AHOOOOJ (Jindra)
_____________________________________________________________